Říkanky

Karel Vrbenský
	Na tandemu podél skal
	vrchlík ušima zatleskal



	Malý tělem velký duchem
	moje éro letí vzduchem



	Život napsal báseň tuto
	dostanu dvě kila – brutto



	Vyletěla ze skály holubička,
	padák se smotal do klubíčka.

	Vyletěl ze skály holoubek,
	Rozvěsil jsem to na doubek



	Sluníčko zapadá za kopce
	Přistál jsem mezi jalovce

	Sluníčko zapadá v doliny
	Sundávám to už tři hodiny

	Sluníčko zapadá za hřeben
	Pila vítězí nad dřevem

	Sluníčko zapadá za kopce
	Odcházím na pivo – do obce

	
	
	Můj děda byl světec,
	svatou mám babičku,
	chtěl bych být letec
	aspoň na chviličku

	Chtěl bych jen létat,
	s ptáky se vznášet,
	rozmary šéfa
	nechci už snášet

	Můj děda byl světec,
	svatou mám babičku,
	když vezmu štětec,
	mám skvrnu na tričku.




	Oknem mi vlezly do pokoje
	občansko–právní nepokoje.

	Dostal jsem ránu po palici,
	a pak zas odešli na ulici.
	
Zpět na seznam